Do černého zrcadla se snažím nedívat, říká grafický designér Vítek Škop

Když stoupáte schodištěm do posledního patra vysokého letenského činžáku a cestou se zdravíte s těmi, kteří míří k východu, podivíte se, jak to v takovém domě odpoledne žije. Nahoře už vás vítá grafický designér a zakladatel startupu Vividbooks Vítek Škop s omluvou. „Rozšiřujeme tým. Právě u nás probíhají pohovory.“ A vy chápete, že Vividbooks má našlápnuto.
Ještě před studiem pražské UMPRUM pracoval v Londýně pro partu inovátorů a vynálezců designérského studia Special Projects. „Naučili mě uvažovat jinak.“ Na roky s UMPRUM pak vzpomíná s vděkem i s rozpaky. „Šest let umění bylo fajn, ale nenaučí vás tam nic, co potřebujete k budování firmy. Hodilo by se to, zrovna teď řešíme finanční toky do Ameriky.“
Během studia vtiskl vizuální tvář několika veřejným institucím a podnikům, střihl si i stáž na School of Visual Arts v New Yorku, především ale přišel s unikátním projektem Vividbooks, jehož ambicí je měnit systém výuky přírodních věd (nejen) na českých základních školách pomocí metody aktivní výuky a rozšířené reality.

Klasické učebnice budou brzy přežitkem
„S učitelem Františkem Cábem máme za to, že klasická učebnice bude brzy přežitek. Je to kniha, která žákům látku pouze vysvětluje a nijak se je nesnaží inspirovat k přemýšlení. My naopak děláme vše pro to, abychom učitelům dopomohli k aktivním, diskutujícím žákům, kteří hledají vlastní odpovědi,“ vysvětluje Škop jeden z důvodů, proč přišli s vývojem. „Chceme nadchnout děti pro studium věd. A učitelům ukázat, že než nutit děti smartphony odkládat, pojďme z telefonů udělat jeden z nástrojů, který jde smysluplně využívat. To ovšem bez digitalizace školství nepůjde.“
Jak funguje rozšířená realita na českých základních školách?
Dnes dodávají do českých škol interaktivní učebnice vypadající jako listy papíru z omalovánek. Když na ně ovšem žák hledí skrz displej telefonu, tabletu či kameru počítače se spuštěnou aplikací Vividbooks, obrázky v učebnici doslova před očima ožívají, promlouvají, umožňují přejížděním prstu po displeji (nebo myší na desktopu) měnit stav věcí, názorně vysvětlují a vybízejí žáky přemýšlet a hledat vlastní řešení problému. Reakce žáků, učitelů i rodičů si dokážete představit sami.
Dostat se do srdce učitele i žáka
Nápad zaujal nejen investora Jindřicha Horáka, který do startupu vložil několik milionů, rychle si také dobývá srdce učitelů i žáků napříč českým školstvím. Počet základek, kde se Vividbooks uchytily, překročil po roce prodeje číslo sto. V nabídce je kompletní výuka fyziky od 6. do 9. třídy, před dokončením je chemie, následovat bude přírodopis. A pak? Vzhůru na zahraniční trhy.
Vítek Škop spolu se společníkem Danem Ondráškem řídí dvacetičlenný tým grafiků, vývojářů, marketérů, animátorů i obchodníků v Česku a taky v Indii a technologie v jejich byznysu hrají prim.

„Abychom se dostali do srdce učitele, nesmí to být složité. Bojí se, že v používání aplikace budou děti lepší,“ usmívá se. Jeho cílem je z učitelů dělat hvězdy výuky. „Chceme, aby učitel zazářil před dětmi i před rodiči, a to se nám díky aplikaci daří. Proto neustále testujeme, ladíme, snažíme se, aby výuka byla pro děti co nejvíc poutavá. Ideálním nástrojem na testování je pro nás i nový telefon Galaxy Z Fold3 od Samsungu s jeho velkým rozevíracím displejem. Vyhovuje nám atypický formát, na kterém vyladíme extrémy a pak už to funguje na všech zařízeních,“ pochvaluje si.
Jak se žije s mobilem, ze kterého může být během vteřiny tablet? A co displej, který se uprostřed ohýbá? Vyzkoušeli jsme za vás.
Škop sám ovšem s mobilem bojuje. „Trápí mě, když na sobě pozoruju určitou závislost, čas strávený na sociálních sítích. Nastavuju si nedigitální pravidla. Začal jsem tím, že telefon nesmí do ložnice, k obědu ani k večeři, nebo si ho občas schovávám po kanceláři.“ Instagram si pravidelně blokuje v naději, že vítězí. „Když ono je tam vždy tlačítko odblokovat,“ směje se marnosti počínání. „Sleduju zajímavé osobnosti. Důkazem, že se dá i na českém Instagramu dělat zajímavý content, je třeba Jan Lukačevič.“
Se stejnou vášní jako IG Reels konzumuje podcasty. „Sjíždím ty mainstreamové věci, třeba Masters of Scale od zakladatele Linkednu nebo Tim Ferriss Show. Líbí se mi i podcastové rozhovory s osobnostmi z byznysu na Forbesu.“ Profesní inspirací je mu i mezinárodní vzdělávací program Cambridge International Curriculum, jenž stanoví globální standard pro vzdělávání.
Lifehack na čerstvém vzduchu a bez připojení
Jeho nedigitálním lifehackem je jednoznačně pohyb. „Věřím, že to, v jaké jsi formě, velmi ovlivňuje tvůj pracovní úspěch. Jakou energii vyzařuješ na lidi, jak ti to pálí.“ Po Praze se prohání na skútru, jakmile to ale jde, snaží se běhat – bez hodinek, bez mobilu, bez sluchátek. Důvod?
„Chci být úplně volný. Žádná hudba, žádné motivační hlasy nebo sledování rychlosti, kilometrů, nedejbože biometrických údajů. To všechno distraktuje od smyslu, kterým je rovnováha těla, pohybu, přírody.“

Kolegům startupistům bych s nadšením doporučil apku Loom
Komunikačním chlebem celé Vividbooks crew rozeseté po světě je kromě suity nástrojů od Googlu aplikace, kterou Vítek Škop otevírá jako jednu z prvních po probuzení – Slack. Kolegům startupistům by ale s nadšením doporučil jiný workhack – apku Loom.
„Super jednoduchá věc, která nahrává obrazovku, ty do toho mluvíš, ukazuješ připomínky, video hned nahraješ na internet a pošleš. Perfektní forma zadání pro naše grafiky a animátory.“ Korektury vizuálů jsou mu denní rutinou, dnes prý nejraději a nejrychleji prováděné stylusem právě na foldu.
Pár tahů stylusem a zadání práce letí kolegům do Indie.
Byť v letenském Vividbooks ateliéru s výhledem do Stromovky sedí tým s věkovým průměrem kolem 26 let ve dvou místnostech, na slovní úkolování nespoléhají. V prioritách, vytyčených KPI a rozvoji produktu, jim pomáhá metoda OKR (Objectives and Key Results) a u kormidla projektového řízení stojí Asana, aplikace pro správu týmové práce s ikonou na displeji mobilů všech členů týmu.
Mě nedostanou: Stopka vystavená technologiím
„A s novými projekty zkoušíme i agilnější přístup, kde já jsem teď takový středobod a režisér, ale snažím se do budoucna vývoj produktu delegovat, abych mohl rozvíjet byznys – spíš než produkt,“ nastiňuje nejbližší plány Škop.
Paralelně s Vividbooks totiž pracují na zatím tajném projektu pro americký trh. Ukázat, jak funguje vesmír, lidské tělo nebo Archimedův zákon, tam chtějí více „public“, nikoli pouze „at school“.
Digirutinou Vítka Škopa je to nejnutnější k plynulému rozvíjení byznysu. Mimo svět Vividbooks ale vliv všemožných technologických uzurpátorů a aplikací eliminuje. „Dostali jsme se do spirály, kdy globální firmy jako Facebook, Google, Apple mají mocné nástroje a v jejich zájmu je, abychom na jejich platformách trávili co nejvíc času. Je to novodobý heroin, droga, která s námi roste, přizpůsobuje se a reaguje na to, co chceme a nechceme. To je na tom to nejstrašnější. Proto se tomu svému černému zrcadlu v kapse snažím co nejvíc vyhýbat,“ říká napůl s úsměvem.
Sdílet článek:
Přečtěte si také:
Digirutina 2021
aneb Jaké aplikace (ne)máš, takovým jsi člověkem